Narodil se v Rheydtu, průmyslovém městě jižně od Mönchengladbachu (jehož je nyní součástí) na okraji Porúří. Jeho rodina byla katolická se skromným živobytím, jeho otec pracoval jako účetní v továrně, jeho matka byla původně zemědělská dělnice. Od dětství měl pokřivenou pravou nohu, což bylo následkem buďto ploché nohy (talipes equinovarus) nebo osteomyelitis. Aby vyrovnal svou kratší nohu, nosil kovovou podpěru a speciální botu, ale i tak po celý život kulhal. Kulhavá chůze a jeho výška (1,65 m) ho vystavovala posměchu a ponížení zejména v oné společnosti, která tak vyznávala fyzickou zdatnost. Právě v důsledku těchto vad byl zproštěn služby v první světové válce, čehož trpce litoval. V pozdější době se často stavěl být válečným veteránem a svou tělesnou vadu vydával za následek válečného zranění. Postavení nejbližší k vojenství, jaké kdy vykonával, bylo jeho místo "kancelářského vojína" od června 1917 do října 1917 ve "vlastenecké domobraně" Rheydtu.
Po převzetí moci nacisty v roce 1933 byl jmenován ministrem propagandy. Jedním z jeho prvních činů byl příkaz k pálení knih židovských a protinacistických autorů na náměstí Bebelplatz a pokračoval získáním plné moci nad veškerými informačními výstupy v Německu. Po svém jmenování jeho útoky proti německým Židům dále přitvrdily a kulminovaly za „Křišťálové noci“ v roce 1938, prvního neomezeného pogromu, který nacisté rozpoutali. Jako jeden z prvních a nejzapálenějších zastánců války dělal vše, co bylo v jeho moci, aby připravil německý národ na vojenský konflikt velkého rozsahu. Během druhé světové války zvyšoval svou moc a vliv pomocí proměnlivých spojenectví s jinými nacistickými vůdci. Koncem roku 1943 se válka stala pro mocnosti Osy katastrofou, ale to je jen pobídlo ke zintenzivnění propagandy apelem na německý národ, aby přijal myšlenku totální války a totální mobilizace.
Až do roku 1931 vedl staromládenecký život a navazoval jen volné milenecké vztahy. Jeho první velkou láskou byla od roku 1918 dívka židovského původu Anna Stahlhermová, s níž udržoval - později zřejmě už jen přátelské - styky do roku 1936. V roce 1931 se Dr. Joseph Goebbels oženil s Magdou Quandt. Za svědka šel Adolf Hitler. S Magdou měl Goebbels šest dětí – Helgu (*1932), Hildu (*1934), Helmuta (*1935), Holde (*1937), Heddu (*1938) a Heide (*1940). Manželství bylo celkem šťastné, jelikož Magda Goebbels svému manželovi tolerovala jeho četná milostná dobrodružství. Krize nastala jen v roce 1938, kdy byl už dva roky vášnivě zamilovaný do české herečky Lídy Baarové a uvažoval o rozvodu. Když se o tom Hitler dozvěděl, zuřil a přikázal mu vztah s Baarovou okamžitě ukončit a vrátit se zpět k manželce, tento příkaz uposlechl.
Byl neobyčejně talentovaný a obávaný demagog, který se při dosahování svých cílů neštítil ničeho. V dobách, kdy nacisté ještě neměli žádnou moc, inscenoval výtržnosti a bitky na ulicích i v sálech. Svým řečnickým uměním a také za použití surového násilí se mu dařilo zvyšovat počty příznivců své politické strany. Byl cynický, krutě ironický, pomstychtivý a neschopný soucitu. V jeho rozporuplném charakteru se prolínalo misionářské sebevědomí s pocity méněcennosti, touha po spáse s touhou ničit. Jeho řečnické umění bylo strhující a jeho propagandistická práce bravurní. Bezmezně obdivoval Hitlera a bez zaváhání plnil všechna jeho přání a rozkazy. Od roku 1933 se jako ministr lidové osvěty a propagandy snažil vychovávat německý lid tak, aby byl naprosto oddán myšlenkám nacionálního socialismu. Goebbels byl jedním z hlavních iniciátorů antisemitských zákonů a propagátorem totální války. Značný byl také jeho vliv na kulturní život v Německu, jelikož pod jeho ministerstvo spadala divadla, film, rozhlas i všechen tisk. Rozhodoval také o vybudování nebo naopak zničení kariéry osob z uměleckého světa, čehož často využíval při navazování svých častých milostných avantýr s mladými herečkami. Lidé, kteří s ním přišli do osobního styku většinou tvrdili, že působil spíše nesympaticky, ale zároveň své okolí fascinoval.

Dr. Paul Joseph Goebbels (29. října 1897, Rheydt – 1. května 1945, Berlín, sebevražda) byl jeden z nejvyšších nacistických představitelů a válečný zločinec, byl říšským ministrem propagandy (vedl ministerstvo pro lidovou osvětu a propagandu), zmocněnec pro vedení totální války, říšský velitel domobrany a jeden z nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera. Hitler jej ve své závěti určil svým nástupcem ve funkci říšského kancléře, jímž byl jeden den. Byl znám svým zapáleným, energickým slovním projevem a přesvědčivým antisemitismem. S Adolfem Hitlerem zůstal až do samého konce v Berlíně ve vůdcově bunkru, a po vůdcově sebevraždě zastával místo posledního kancléře Třetí říše - ačkoli jen na jeden den. Ve svých posledních hodinách dovolil své ženě Magdě zabít jejich šest dětí. Krátce poté společně se svou ženou spáchal sebevraždu.